"čáu, tak co, jak se vede?" - "ale jo, dobře. tebe sem už neviděl pěknou dobu." - "nesejdem se někdy?" - "jo, rád. ozvu se ti na fb. mám toho teď moc." - "ok. těším se. čáu"

ano. takhle to je v dnešní době všude. facebook jede. všichni se na něm domlouvají, akce, fotky, sdílení, teď už i pocity, lajk, a jiné ... 

neříkám, že je facebook na nic. pro některé věci je to dobré, ale je dobré mít nad ním kontrolu. ne aby stroj měl kontrolu nad vámi! 

každý chytrý telefon má buď wifi nebo přímo už net v obsahu balíčku. stáhneš si aplikaci a facebookuješ furt. a jakmile se jen na chvíli ztratíš, odpojíš, nereaguješ - letíš. informace na něm se šíří rychlostí nějakého ultrablesku. když se znova připojíš, čekuješ předchozí komentáře, příspěvky, lajkuješ, ... a nakonec u něj strávíš minimálně hodinu.

hodina nicnedělání. hodina klikání. hodina k začátku bolesti hlavy. hodina zírání na zářící monitor. ... 

proč o tom vlastně píšu? je post. a myslím, že moje závislost je již v pokročilém stádiu. nejsem sice na fb přes mobil, ale většinou zapínám počítač a jedná z prvních věcí je: tak co je nového na fb? ... možná se vám to zdá nenormální, ale člověk je už tak zblbnutý, že to jinak nejde. a proto sem si řekla STOP! je zase na čase s tím něco dělat. už jednou sem si dala menší pauzu a vyplatilo se. ale je to zase z5. 

využívám postu k pauze ve facebookování.

nemůžu říct, že si face odpustím na celý post, ale tak 3x do týdne se na chvíli přihlásím. je krásné, když pak pozoruju, kolik mám času na jiné věci a to mě znova posiluje ve vytrvalosti k nepřihlašování se na fb. 

poslední dobou mi ale přijde, že většina lidí si neuvědomuje, že tam nejsem/me furt. berou to automaticky a když sem se dneska zeptala jednoho člověka, kam de, odpověděl mi pouze: tys nečetla facebook? dyť sme se tam domlouvali. 

jak málo stačí k vytočení, naštvání a pak už se jen může okolí divit, že tak suptíte. 

prosím, nezapomínejme na to, že ne každý má facebook, ne každý tam je 24 hodin denně.

buďme tolerantní k těm, kteří jej nemají a mějme k nim respekt. dokáží totiž žít ve světě klidu, světě bez přetvářky (na internetu nevidíme, jak se ostatní tváří), světě s volným časem a světě, kde si zajdou s přáteli na kafe a můžou se vidět na živo :)

díky, že jste došli až sem a prosím předejte toto menší svědectví a povzbuzení pro nefacebookovce dál. 

A.